|
|
Vztah EU-Turecko v kontextu turecké de-europeizace
Knoflíčková, Lucie ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Turecko a jeho přístupový proces do Evropské unie je napříč mezinárodní rétorikou často a dlouhodobě diskutovaným tématem. Turecko z pozice kandidátské země podstupovalo nutným reformním vývojem nazývaným europeizace, a sice za účelem dosažení institucionálních změn a přijetí evropskými lídry do EU. Nicméně v letech 2011 až 2020 v rámci svých vnitropolitických i zahraničních oblastí vystupuje z proevropské trajektorie. Akademici to označují za tzv. de europeizaci, která v tureckém případě podkopává podmínky, jež zpočátku vedly zemi ke společné politice v souladu se závazky EU. Otázkou však zůstává, jaké pojmy europeizaci" přisuzovány v evropském diskurzu a dávají jí tak význam, vzhledem tomu, že v něm se o ,,de europeizaci" nehovoří. Na základě těchto východisek práce zaměřuje prvé řadě na vymezení europeizačního i de europeizačního procesu, ale zejména pak na objasnění toho, jak se tento proces promítá v diskurzu Komise a vybraných komisařů, a jak mění jejich diskurz o politice rozšíření o Turecko. K diskurzivní analýze jsou vybrány dokumenty Komise a projevy vybraných komisařů, protože jsou klíčovými aktéry politice rozšíření. To poslouží k vykreslení celkového vztahu mezi EU metodologie týče, diplomová práce provádí analýzu založenou na metodě diskurzivní analýzy pomocí diskurzivně historického přístupu,...
|
|
|
Slovakia's accession to the EU: A return to the west or a seized opportunity?
Salíni, Michal ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tento rok uplynulo 18 rokov od vstupu Slovenskej republiky do Európskej únie. K dnešnému dňu je Slovensko dlhoročným členským štátom EÚ, avšak príslušnosť k tomuto zoskupeniu v histórii nebola samozrejmá. Na prelome tisícročí Slovenská republika podstupovala prístupový proces, ktorý so sebou prinášal úspechy, ale aj problémy. Táto bakalárska práca sa zaoberá prístupovým procesom Slovenskej republiky do EÚ v časovom období rokov 1994- 2004. Využívajúc teoretické princípy konštruktivizmu a post-štrukturalizmu, autor v práci skúma nominalizáciu a predikáciu Európskej únie v slovenskom verejnom diskurze na základe logických prístupov logic of expected consequences a logic of appropriateness. Zároveň analyzuje, ktorý z týchto logických princípov vo verejnom diskurze prevažoval. Autor pracuje s materiálmi z politickej, ale aj mediálnej sféry z určených časových období. Prvá časť práce sa venuje teoretickému a metodologickému základu potrebnému pre analýzu. V ďalšej časti autor približuje historický kontext. V empirickej časti autor analyzuje priamo zvolené relevantné materiály. Napokon, autor odpovedá na výskumné otázky v záverečnej časti práce.
|
|
|
Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem
Trmalová, Eliška ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Norsko v druhé polovině dvacátého století opakovaně usilovalo o vstup do Evropských společenství, později začleněných do nově vzniklé Evropské unie. V obou proběhnuvších referendech roku 1972 a 1994 se ovšem jeho občané rozhodli poměrně těsnými výsledky proti vstupu do ES/EU. Oproti tomu jeho skandinávští sousedé, Dánsko roku 1972 a Švédsko roku 1994, se v referendech rozhodli stát členskými zeměmi ES/EU. Bakalářská práce na téma "Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem" se zabývá důvody, které způsobily odlišný výsledek referend v Norsku oproti Dánsku a Švédsku. Tyto země sdílí mnoho podobností, proto byl očekáván podobný výsledek referend, k čemuž ovšem nedošlo. Hlavní příčiny spatřuji ve třech hlavních bodech. Prvním bodem jsou bezesporu norská specifika, mezi něž patří silná tradice rybolovu či například zemědělství, které je nutné štědře dotovat státem. Dalším jsou ekonomické důvody, kam patří zejména norské zisky z exportu ropy a zemního plynu. Posledním bodem je neobyčejně silná norská národní hrdost, která je do určité míry dána historickými důvody a souvisí se strachem Norů ze ztráty své suverenity. V norské historii lze vyzkoumat i příčiny odporu mnoha Norů k pojmu "unie", který v nich dodnes evokuje nesvobodu a útlak. Tato hlediska odlišují zásadně Norsko od...
|
|
|
Supranational and intergovernmental approach to the accession process of Montenegro to the European Union
Kopanicky, Marek ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
The volume deals with the analysis of the relationship of the two dominant theoretical approaches of European integration - supranational and intergovernmental - towards the EU enlargement policy on the example of the accession process of Montenegro. The research goes into depth by analysing not the complex accession process as such, but the relations and attention of various European institutions and the EU member states to the particular and deliberately selected negotiation chapters of the Acquis Communautaire. The main aim of the thesis is to find out to what extent and whether at all does the behaviour of the EU institutions and its member states by the accession process correspond with the internal structure of the EU policies and competences stipulated in the EU treaties. The thesis succeeded to show that there is no reason to believe that the activities of the supranational institutions of the EU - the Commission and the Parliament - are dominant by chapter which is closely connected to the exclusive competence of the EU or that they would pay any special attention to this chapter. Similarly, there is no explicit proof that the activities of the incumbent EU member states are dominant by chapter which is closely connected to the shared competence of the EU or that they would pay any...
|
|
|
Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem
Trmalová, Eliška ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Norsko v druhé polovině dvacátého století opakovaně usilovalo o vstup do Evropských společenství, později začleněných do nově vzniklé Evropské unie. V obou proběhnuvších referendech roku 1972 a 1994 se ovšem jeho občané rozhodli poměrně těsnými výsledky proti vstupu do ES/EU. Oproti tomu jeho skandinávští sousedé, Dánsko roku 1972 a Švédsko roku 1994, se v referendech rozhodli stát členskými zeměmi ES/EU. Bakalářská práce na téma "Norský přístupový proces do ES/EU ve srovnání s Dánskem a se Švédskem" se zabývá důvody, které způsobily odlišný výsledek referend v Norsku oproti Dánsku a Švédsku. Tyto země sdílí mnoho podobností, proto byl očekáván podobný výsledek referend, k čemuž ovšem nedošlo. Hlavní příčiny spatřuji ve třech hlavních bodech. Prvním bodem jsou bezesporu norská specifika, mezi něž patří silná tradice rybolovu či například zemědělství, které je nutné štědře dotovat státem. Dalším jsou ekonomické důvody, kam patří zejména norské zisky z exportu ropy a zemního plynu. Posledním bodem je neobyčejně silná norská národní hrdost, která je do určité míry dána historickými důvody a souvisí se strachem Norů ze ztráty své suverenity. V norské historii lze vyzkoumat i příčiny odporu mnoha Norů k pojmu "unie", který v nich dodnes evokuje nesvobodu a útlak. Tato hlediska odlišují zásadně Norsko od...
|
|
|
Analýza přistupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií
Kučera, Michal ; Spiesová, Daniela (vedoucí práce) ; Severová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce, jejíž název zní Analýza přístupových jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, je rozdělena na dvě osnovní části. Část teoretickou, ve které jsou zpracována základní fakta o Evropské unii, okolnostech a dějinných souvislostech jejího vzniku, historii, institucích a principech. Nechybí ani vývoj eurozóny a zdůrazněn je také význam Maastrichtské smlouvy a jejích pozdějších modifikací. V první části je dále představena Turecká republika s jejím historickým, politickým a ekonomickým pozadím. Analytická část představuje Turecko jako kandidátskou zemi do Evropské unie s důrazem na jeho strategickou polohu. Následuje přehled všech přístupových kritérií Evropské unie tak, jak byla aktualizována v čase, obsahu a v závislosti na měnících se politických a hospodářských poměrech v Evropě po rozpadu východního bloku včetně právního rámce přístupových kritérií zakotvených v příslušných smlouvách. Detailně jsou analyzována přístupová jednání mezi Tureckem a Evropskou unií, jejich vývoj a vyhodnocení aktuálních výsledků plnění přístupových podmínek z turecké strany. Zařazen je přehled přístupových kapitol (Screening Acquis) se zpětnou vazbou v hodnotících zprávách od Evropské komise. V závěru je zhodnocen celkový stav přístupových jednání s ohledem na současný politický vývoj v Evropě.
|
|
|
Turkey and the EU: Analysis of the factors hindering and driving the accession process
Lukačovič, Lukáš ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Cílem této práce je analyzovat faktory, které mají vliv na kandidaturu Turecka do Evropské unie. Práce je rozdělená do dvou kapitol, přičemž první přibližuje vývoj samotného Turecka a jeho vztahy s Evropským společenstvím z historického hlediska. Tato kapitola je doplněna o náhled aktuální situace přístupových kapitol. Druhá část se věnuje aktuálním a konkrétním faktorům, které mají potenciál ovlivňovat přístupový proces. Mezi nejčastěji diskutované patří strach z islámu, nedodržování lidských práv, ekonomická hlediska, nedořešený případ Kypru a další. Tyto faktory jsou vybrané na základě jejich obsažení v publikacích a jiných zdrojích, avšak nejsou hodnocené z pohledu kritérií EU, nýbrž jejich vývoj a dopady jsou analyzované všeobecně. Práce tedy dává čtenáři možnost vytvořit si celistvý obraz o soudobém Turecku a jeho snahám o přistoupení k EU.
|
|
|
Proces přistoupení Chorvatska k EU
Lošťák, Jan ; Karpová, Eva (vedoucí práce) ; Řehořová, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá velmi aktuální problematikou přistoupení Chorvatska k Evropské unii, ke kterému dochází dne 1. července 2013. Chorvatsko se stává dvacátým osmým členem v době neutišené ekonomické situace na starém kontinentu, zvláště potom v měnové unii -- Eurozóně, jejíž problémy se přenáší na celé uskupení. Cílem diplomové práce je pomocí popisné a částečně analytické metody zevrubně popsat průběh procesu a zhodnotit a zanalyzovat možné dopady a přínosy přistoupení země k EU pro obě strany. Práce je členěna do tří hlavních kapitol, přičemž první z nich čtenáři představuje historické pozadí státu a ekonomický vývoj země. Druhá kapitola popisuje průběh přístupového procesu a jeho jednotlivé aspekty. Ve třetí kapitole potom autor vyhodnocuje možné dopady a přínosy vstupu.
|
|
|
Chorvatsko a Makedonie:ekonomická charakteristika a integrace do EU
Marcišinová, Petra ; Abrhám, Josef (vedoucí práce) ; Antal, Jarolím (oponent)
Práce se zabývá přístupovým procesem Chorvatska a Makedonie do EU. Analyzuje ekonomické postavení obou zemí v kontextu unijního srovnání a přináší informace o jejich konkurenceschopnosti v rámci evropské i světové ekonomiky. Cílem práce je objasnit připravenost obou kandidátských zemí na případný vstup do EU, zhodnotit jejich ekonomickou situaci a konkurenceschopnost v kontextu EU. Zabývá se problematikou integrace a rozšiřování unie z pohledu Evropy i z pohledu Chorvatska a Makedonie. Podává ucelený přehled o aktuálním stavu a vývoji sledovaných teritorií na jejich cestě do EU.
|
|
|
Současný stav integračního procesu EU
Buchalcevová, Zuzana ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl analyzovat současný stav integračního procesu Evropské unie. Nejdříve se zabývá historickým vývojem integračního procesu EU, jehož znalost napomáhá v identifikaci dnešních motivů evropské integrace. Dále se práce věnuje rámci přístupového procesu, který Unie aplikuje ve vztazích se zájemci o členství. V rámci tohoto procesu definuje kritéria, jejichž splnění je nezbytnou podmínkou pro vstup do EU. V krátkosti je také charakterizována finanční pomoc vyhrazená pro kandidátské země a potenciální kandidáty. Jádrem práce je analýza přístupového procesu pěti kandidátských zemí, a to Chorvatska, Islandu, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Turecka a Černé Hory. Práce tedy popisuje jednotlivé země z hlediska průběhu přístupového procesu, výhledu jejich vstupu do EU a konkrétní finanční pomoci poskytované ze strany Unie. Na závěr hodnotí ekonomickou vyspělost jednotlivých kandidátských zemí a predikuje možné dopady na EU v případě jejich začlenění.
|
host ::
RSS.